Výprava za moldavským vínem

19. 05. 2018 9:56:44
Když vám na Ukrajině stojí auto s českými poznávacími značkami, musíte ho aspoň jednou za rok převézt přes hranice. Proto jsme si s přáteli vymysleli výlet z Ukrajiny přes Rumunsko do Moldavských vinic a zpátky.

Cesta vlakem na Ukrajinu zabere celý den. Zatímco zbytek výpravy nasedal v Olomouci a v Ostravě, já si ze své malé vesničky na severu Čech musela poněkud přivstat a v 5 ráno za sebou zamknout vrátka. Cesta vlakem proběhla za pomoci jídelního vozu a jejich vinného výběru pohodlně až na Ukrajinu.

Druhý den ráno v 8 jsme už byli nachystaní a vydali se na nekonečnou cestu na východ Rumunska, do studentského města Jasy. Když si člověk z naší oblasti řekne 650 km, představí si sice dlouhou cestu, ale když ho nečekají žádné velké zácpy, může být za 8 hodin na místě. Zkuste to samé provést v Karpatech a máme z toho krásných 14 hodin autem přes klikaté cesty, kde předjíždíte koňské povozy a vyhýbáte se toulavým psům.

---

Zápis z deníku, pondělí 7.5.,12:27

„Na ukrajinských hranicích si celník při prohlídce našeho kufru řekl o tringelt na kávičku. Kamarád mu směle nabídl 20 hřiven, což bylo asi směšně málo. No, se stovkou se spokojil. “

---

Není to poprvé, co jsem navštívila Rumunsko. V říjnu 2014 jsme si sem udělali malé turné s kapelou a už v té době zaujalo mojí pozornost několik věcí. Hodně specifické je například elektrické vedení. Na každém stožáru je omotané klubko kabelů, ze kterého vede kamsi hromada dalších kabelů. Toalety v restauračních zařízení bývají často společné.

Množství funkčních benzínek se téměř rovná počtu těch opuštěných, kde si stačí už jen představit kouli roští, kterou vítr vane přes cestu. Ale kopce tu mají fakt krásné. Člověk si také musí rozmyslet, kde zastaví a vystoupí z auta, hrozí invaze žebrajících dětí. No a silnice obecně jsou spíš tankodrom, ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká v Moldavsku.

---

Zápis z deníku, pondělí 7.5., 18:35

„Čapími hnízdy se chlubí každá vesnice a hned několika. Babiš by mohl jen závidět.“

---

Po prohlídce Jasy jsme ráno vyjeli k moldavským hranicím. Kontrola proběhla rychle a silnice byly kupodivu pěkně udržované. Díky dotacím od Američanů Moldavsko mohlo opravit většinu komunikací, ale naopak na místech, kam na opravy nevystačilo, je to oproti krásným cestám absolutní opak. Asfaltka tu kdysi byla, ale výmoly jsou tak nesjízdné, že si místní vyjezdili polňačku podél hlavní silnice.

Navštívili jsme vinařské centrum Cricova. Je to komerční vinařství zaměřené na turisty a svoje archivní vína si tu uchovává jak Miloš Zeman, tak Vladimir Putin. Náš rusky mluvící průvodce měl ruskou kulturu v povaze a během prohlídky a degustace neustále zdůrazňoval, jaká je to čest nás provázet a připíjel na naše setkání, zdraví, slávu, no na všechno, co je přízemním Čecháčkům celkem jedno :) Víno ale bylo opravdu dobré, lehké, ani příliš kyselé nebo moc sladké. A specialitou byla šumivá vína, která byla ještě lepší.

Po degustaci jsme zavítali do jedné z místních putyk. Už při příchodu se na nás upíraly zvědavé pohledy štamgastů. Jeden z nich se po chvíli osmělil a začal se na něco vyptávat. Jen už ji měl jak z praku, tak mu bylo obtížné rozumět. Zbytek osazenstva nás pořád pozoroval, až se někteří osmělili a přisedli k nám. Byli to mladí fotbalisté. Jeden z nich se rozhodl nás doprovodit až do penzionu. Pravděpodobně očekával párty až do rána, ale po pár dalších lahvích vína, zpěvu a rozbitých skleničkách jsme postupně odpadali a už nikdo neví, jak dopadl náš moldavský přítel.

Po náročném večírku s místními obyvateli jsme se ráno rozhodli, že Moldavska už bylo dost. Vzali jsme to ke hranicím přes hrádek v Soroce, který byl opravený za pomoci Evropské Unie. Moldavsko zkrátka čerpá finanční pomoc, kde může.

K překročení hranic zpět na Ukrajinu jsme chtěli využít místní přívoz přes řeku, bohužel je prý jen pro místní obyvatelstvo. Přejeli jsme tedy několik kilometrů dál po pevnině. Na hranicích jsme tentokrát strávili asi dvě hodiny, úředníci v systémech lustrovali, co mohli. Další cíle už jsme plánovali stylem „kam dojedem, tam se podíváme, nebo tam zůstanem”.

---

Zápis z deníku, středa 9.5., 17:16

„Na Ukrajině je v obci padesátka, my jedeme 70 a přesto nás předjíždí velký tirák ...“

---

Následovalo pár zastávek s noclehy po Ukrajině. Navštívili jsme Khmelnytskyi, Ternopil a Lvov a vrátili se do domovského Užhorodu. Celkově jsme za 5 dní ujeli po oblasti bez dálnic přibližně 1800 km.

---

Zápis z deníku, čtvrtek 10.5., 13:43

„Ve Lvově se prý občas stane, že místní ukradnou poznávací značky z auta ze zahraničí se vzkazem, že máte dobít kredit na určené číslo. Většinou je to někomu do vězení. Pak vám přijde sms, v jakém křoví svoje značky najdete.“

---

V Moldavsku to nebylo špatné, ale Rumunsko a Ukrajina si určitě žádá větší prozkoumání. Brzo se tam zase vrátíme.

Autor: Hanka Slanařová | sobota 19.5.2018 9:56 | karma článku: 11.23 | přečteno: 306x


Další články blogera

Hanka Slanařová

Zimní cesta do teplých krajů božské Andalusie

Ukrajina je sice fajn, ale když už vám promrzlé zdi vaší chaloupky připomínají tvrdou realitu, že je čas vstát z vyhřátých peřin a jít do studené kuchyně zatopit v kamnech, je třeba se vydat trochu víc na jih.

22.3.2018 v 21:17 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 410 | Diskuse

Hanka Slanařová

Tokajská oblast v cikánských povozech

Po úspěšné ukrajinské výpravě po poloninách na koních jsem se nadchla pro cestování. Další cíl: Tokajská oblast v cikánských povozech.

23.11.2017 v 17:09 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 704 | Diskuse

Hanka Slanařová

Zakarpatská Ukrajina na koních

Pokud někdo koukal do telefonu, tak jenom proto, aby si prohlédl fotky, které právě vyfotil. I přes všechny nádherné snímky ale člověk neprohlédne místní krásu, dokud si ji sám neprožije. Zakarpatské poloniny.

18.10.2017 v 17:06 | Karma článku: 18.66 | Přečteno: 1519 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Tomášek

Vzpomínky na Loučnou

Slovanské hradiště Loučná u obce Višňová ve Frýdlantském výběžku - tak deset minut lesem - nemůže být hezčí procházka...

21.10.2018 v 0:59 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 175 | Diskuse

Marta Kučíková

Neobtěžujte za letu... cizí pány

„Ten chlapík má snad mrtvičku!“ řekla jsem si s hrůzou při pohledu na mírně se chvějícího staršího muže na sedačce přede mnou.

19.10.2018 v 22:50 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 1280 | Diskuse

Andrea Klusková

Hlavně se toho neboj!

Lidi v poslední době vyhledávají různé atrakce v podobě adrenalinových zážitků či únikových her a jiné srandy. Nechápu, proč. Stačí si počkat na MHD a o adrenalin a občas o únikovou hru je postaráno taky :-)

19.10.2018 v 14:32 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 333 | Diskuse

Michal Hruška

Albánská cesta (6) Tisíc zatáček z Vlore do Sarande

Další den jsme začali tou nejúspornější snídaní jakou jsem kdy v nějakém hotelu dostal, a proto se o tom musím zmínit.

18.10.2018 v 18:21 | Karma článku: 16.70 | Přečteno: 332 | Diskuse

Vojtěch Wertich

Aviou Amerikou 2017 - Avokádova skupina poznává Kolumbii I

Spolu s Avokádem a čtyřčlennou posádkou miniautíčka se vypravíme za krásami Kolumbie, mimo jiné oslavíme Velikonoce v místním i našem stylu, svezeme se na šíleném vozítku a poznáme endemický druh palmy.

18.10.2018 v 14:00 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 138 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 631

Houslistka na cestách, která se mimo jiné občas zabývá svojí malou živností v tvorbě různých šitých produktů.





Najdete na iDNES.cz